Mlčky se dívat do očí

Pohleď do svých očí v zrcadle, to Duše Tvá se dívá na Tebe.

Pohleď do očí druhého člověka a uzříš jeho Duši, ze stejného přediva lásky utkané, ze stejného pole lásky duší, co zvolily si právě v této nové době pobýt v pozemském těle a žít život v dualitě. Upřímný pohled bez domněnek a hodnocení sílu v sobě skrývá, v každém nádechu dívání si do očí, hluboký mír v tobě rozprostírá. Klid a mír, který by sis přál vidět i ve vnějším světě. Vítej, si na počátku bez konce, a chcešli více klidu a pochopení, trénuj své vidění očima dítěte, jeho nevinnosti, když vchází na planetu Zemi narodit se. Narodit se, nadechnout se, aby vzápětí pozbylo část z toho, co tak důvěrně znalo.

Projevuji s láskou úctu a pokoru k životu, k narození dítěte s Duší v těle, která chce být nablízku nejen svým biologickým rodičům, ale také své druhé matce, Matičce Zemi. Děti milují pobyt venku, hrát si při zemi, dotýkat se jí ručkama, její náruč otevřenou cítí.

V dospělosti stále ten laskavý, milující cit v tobě je, probudit ho můžeš jen ty sám. Nikdo jiný ten pohled do svých očí za tebe neudělá!

Tvůj objevovaný vnitřní klid a mír Matka Země vítá s grácií jí vlastní, ona hlouběji dýchá a tebe společným spojením uzemňuje v lehčí pobyt na Zemi, pro lepší vzpomínání i projevení všech aspektů  duše v prožitku lásky srdce.

Místa, kde se můžeš vyrovnávat a poznávat své vibrace klidu a míru nalezneš právě v její náruči, v přírodě. Občerstven spojením, nasycením živlů přírody snáze a s odvahou dokážeš pohlédnout nejen sobě, ale i druhému hluboko do očí, cítíš v tu chvíli záři i možná záblesk vycházející z očí, to duše promlouvala k tobě. Pohled, který tě osvobozuje z her vlivu duality, i když jen chvíli trvá, má povznášející vliv na tvůj osobní vzestup, tvé vibrační stoupání v klidnou, milující lidskou bytost, která splývá po částech se vším co je. Chvíle, kterými svou osobní zář světla rozšiřuješ kolem svého těla, které silnější se stává každým tvým vědomým nádechem boží lásky. Jsi viděn, jsi vroucně milován, jsi velmi podporován všemi, kdo v blízkém duchovním světě dění žijí vedle tebe, s tebou, pod nohama i nad hlavou, vysoko v oblacích, ve hvězdách, kde každá duše své místo má, kam se navrátí již menším cvalem, to proto, že život lidské bytosti na Zemi bude v hojnosti všeho mnohem delší. Přichází to, přichází nezničitelná skutečnost, aby iluze se mohla navždy sama rozpadnout a to je dobrá zpráva.

Mlčky se dívat do očí sobě, druhým i třeba krátce všem tvorům přírody, lásku probouzí ke své lehkosti, živosti a touze duše žít láskou naplněný život v jemnosti a síle, co dává všem pocítit své místo a svou jedinečnost na planetě Zemi.

Přeji nám všem mnoho objevných pohledů, co srdce zahřejí,

s láskou Hana Fabijenna