Dovolme svému tělu dýchat

Kyslík ke každé buňce mého těla, sprchování kůže těla.

Dýchání nosem, ústy, jak tělo právě potřebuje, se děje v božím řádu plynutí. Každý nádech nás spojuje se vším co je, především pak s námi samotnými. Vědomé chvilky o samotě zakoušíme přes nespočet druhů technik dýchání, každého si přitáhne to své, nebo uvolněné spontánní dýchání v plynutí života na Zemi.

Dech spojující vše co JE, dech milovaného mocného Ducha, jenž k nám promlouvá právě skrze svůj dech. Dech Lásky proudí do všeho živého i zdánlivě neživého každým nádechem. Zkusme se pozastavit spolu v této dokonalé souhře toku života, v jeho dokonalém tónu.

Nemusí to být zrovinka přes nějaké ukázkové dýchání, může to být i zcela spontánní dechové vnímání celého těla, skrze celičký povrch kůže, která orgánem propustným pro boží lásku právě je. V takovém měřítku co oko naše vidí, co naše jemné vnímání celého povrchu těla pociťuje a promlouvá k nám svojí vibrací. 999 jsou vysoké vibrace čisté, všeobjímající lásky božského Stvořitele všeho, v hustotě hmotného těla dává sebe pocítit, projevit se s nadšením, co všechno je možné při tom zažít a objevit, zhmotnit v tónu milujícího srdce. Celé dobro+družství života tak protkává svým dechem a my máme možnost jít tomu všemu naproti nebo se otáčet zády, jako by jste chtěli v nelásce dál setrvávat.

Kde se nám může dobře dýchat je všade tam, kde jsme svoji upřímnou pohnutkou vylaďováni do spavé mysli a hravé struny srdce. V koutku lesa, na břehu rybníka, v poli kukuřice, v přírodě o samotě můžeme zažít vábení, pozvání odhodit vše co nám brání ve volném dechu. A to i třeba s oblečením doslova. Šaty letí do trávy a vy zcela nazí, DÝCHÁTE. Dýcháte a na nic jiného nemyslíte, jen si dechem necháte sprchovat kůži svého těla.

Každým nádechem nám život přináší naději, lásku, procitnutí, víru v projevení dobra, důvěru v sebe sama.

Dovolme tak svému tělu dýchat a živost dobra přijímat.

V lásce a světle Hana Fabijenna