Záblesky vesmírné lásky

V dimenzi bez času, v prostoru zlatavé nitky spojení s mým milovaným Tvořivým zdrojem, Světlem dýchají mé básně, verše, citáty, které se mi spouštějí samovolně, nepravidelně. Někdy při pohledu v přírodě, při bouři, větru, krátce po probuzení ze spánku, už jich mám spousty, některé budou součástí mých krátkých článků na téma, které mám otevírat.

Od prvních básní jsem věděla název sbírky ,,Záblesky vesmírné lásky“, kterou třeba někdy stvořím i v jiné podobě. Do svého blogu uvádím ochutnávku všeho pro potěšení srdce i duše.

S láskou Hanka Fabijenna

JEN TAK BÝT
Plout,
V tvé náruči se nechat unášet
Óm
V prázdnu ticha slyším
Líbeznou melodii
Srdce chvěje se mi radostí
Nad tím úžasem
Jen tak být s tebou
Přírodo

Ticho Země
Spojené s tichem našeho nitra
Barevnou hudbou zní
V dokonalé harmonii

Jsem vším a ničím
Tichem posedlá
Co v očích tvých se rozprostírá
Óm, utápím se v nich
A přitom volně dýchám
Skrze tvé plíce proudím sem a tam
Až v korunách stromů zašumí
To listy dotykem si šeptají
Lásko jediná