Záblesky vesmírné lásky

V dimenzi bez času, v prostoru zlatavé nitky spojení s mým milovaným Tvořivým zdrojem, Světlem dýchají mé básně, verše, citáty, které se mi spouštějí samovolně, nepravidelně. Někdy při pohledu v přírodě, při bouři, větru, krátce po probuzení ze spánku, už jich mám spousty, některé budou součástí mých krátkých článků na téma, které mám otevírat.

Od prvních básní jsem věděla název sbírky ,,Záblesky vesmírné lásky“, kterou třeba někdy stvořím i v jiné podobě. Do svého blogu uvádím ochutnávku všeho pro potěšení srdce i duše.

S láskou Hanka Fabijenna

JEN TAK BÝT

Plout,

V tvé náruči se nechat unášet

Óm

V prázdnu ticha slyším

Líbeznou melodii

Srdce chvěje se mi radostí

Nad tím úžasem

Jen tak být s tebou

Přírodo

Ticho Země

Spojené s tichem našeho nitra

Barevnou hudbou zní

V dokonalé harmonii

Jsem vším a ničím

Tichem posedlá

Co v očích tvých se rozprostírá

Óm, utápím se v nich

A přitom volně dýchám

Skrze tvé plíce proudím sem a tam

Až v korunách stromů zašumí

To listy dotykem si šeptají

Lásko jediná