Stres a obnova

Stres či vzrušení našeho těla se projeví:

  • Zvýšenou aktivitou potních žláz.
  • Zvýšenou tepovou frekvencí.
  • Ostrými a nevyrovnanými změnami srdeční frekvence.
  • Rychlým a nepravidelným dýcháním.
  • Vyplavováním "poplachových" hormonů.

Vnímání stresu se může výrazně lišit mezi jednotlivci. Příčin stresu je celý výčet,

  • ➤ od fyzických stresorů vnitřních (únava, přetížení, ale i přetrénování ve fitness, vyhoření, bolest, dehydratace aj.),
  • ➤ fyzických stresorů vnějších (nedostatek spánku, nadměrné množství kávy, alkohol, teplota, posun času při dlouhých letech…)
  • ➤ po psychologické stresory (např. úzkost, deprese, smutek, dlouhotrvající pracovní stres, strach, vzrušení např. zamilování ad.)
  • ➤ a sociální stresory (sociální tlaky, nedostatek sociální podpory ad.).

Reakcí na stres jsou většinou negativní emoce projevující se bolestmi hlavy, závratěmi, nepozorností, hyperaktivitou, podrážděností až zlostí, srdečním onemocněním, nárůstem váhy, zvedáním žaludku, sníženou potřebou sexu, ztrátou životní energie aj.

Zvládání stresu závisí z 10% na našem jednání a z 90% na našem osobním postoji (způsobu myšlení).

Jak stres ovlivňuje vaše tělo?

Pochopení mechaniky stresu vám pomáhá v tom, více si uvědomit své vlastní úrovně stresu, víte kdy a jak přijmout proaktivní opatření. Toto zvýšené povědomí vám také pomáhá k lepší péči o svou rodinu, porozumění s přáteli a kolegy.

Přehled několika stresových skutečností, kterých si mnozí lidé nejsou vědomi:

  • Vašemu tělu je jedno, jestli je velký stres nebo malý, jeli pozitivní nebo negativní.
    Bez ohledu na význam, stres ovlivňuje tělo předvídatelným způsobem. Typická reakce na stres, kterou většina z nás zažívá mnohokrát každý den, začíná s kaskádou 1400 biochemických reakcí v těle. Jsou-li tyto reakce neřešené, přehlížené, stárneme předčasně, naše kognitivní funkce je narušena, naše energie se vyčerpává. Naše efektivita a jasné myšlení dostává trhliny.
  • Z důvodu dlouhodobého stresu i chytří lidé mohou dělat hloupé věci.
    Stres způsobuje to, co vědci nazývají "kortikální inhibici." Fenomén kortikální inhibice pomáhá vysvětlit, proč inteligentní lidé dělají hloupé věci. Jednoduše řečeno, stres inhibuje malou část mozku, a ten nemůže nejlépe fungovat. Když jsme v koherenci – stav, kdy jsme kognitivně na výši, emocionálně v klidu, cítíme a myslíme ve větším souladu- mozek, srdce a nervový systém pracuje v harmonii. Jsme skutečně v denním procesu na maximální výkon mentálně, emocionálně i fyzicky.
  • Lidé se mohou stát necitlivými ke svému stresu.
    Ve stresu můžeme být i duševně otupělí a to proto, že jsme si na stres zvykli. Někteří se tak přizpůsobili denním tlakům, podrážděním a nepříjemnostem života, které se začnou jevit jako normální. Dochází k pomalému hromadění napětí, které si lidé nemusí uvědomit, ke zhoršení mentálních funkcí, emocionálního klidu a celkového zdravotního stavu. To vše do té doby, než se vše projeví špatným rozhodnutím, přehnanou reakcí v banální situaci nebo zprávou nové diagnózy v ordinaci lékaře.
  • Nejlepší strategií je zvládat stres v přítomném okamžiku, nejlépe bytím v přítomném okamžiku.
    Nejlepší způsob, jak zvládat stres, je se s ním vypořádat ve chvíli, kdy cítíte, že nastává, nebo může nastat. Většina lidí používá neúspěšně k redukci stresu přístup náraz–uvolnění . Co to znamená. Celodenní přečkávání AŽ…si večer zacvičím jógu…AŽ bude víkend, odpočinu si, AŽ půjdu do důchodu, tak polevím. Bohužel odkládání řešení stresujících situací, odkládání regenerace a obnovy naruší tolik potřebnou vlastní rovnováhu těla. Dlouhodobou aktivací stresových reakcí se zhoršuje naše zdraví.

Pravidelná obnova je nutná pro naše tělo pro překonání účinků stresu

Pravidelná obnova je nutná pro naše tělo pro překonání účinků stresu. Během zotavení parasympatické (vagové) aktivace dominují ANS a psychofyziologické prostředky jsou tak obnoveny.

  • Spojení mezi HRV a obnovou je obecně uznávána. Silné indikátory oživení zahrnují individuálně nízkou tepovou frekvenci a míra využití obnovy hlavně v noci, během spánku, je klíčovým faktorem při zvládání stresu.
  • Dostatek spánku a kvalitní spánek je důležitý zejména v náročných životních obdobích. Obecně platí, že dospělí potřebují asi 6-8 hodin vysoce kvalitního spánku každou noc. Přiměřená fyzická aktivita a správná výživa jsou součástí zdravého životního stylu, který vyvolává dobrou regeneraci během spánku. Usínání může být obtížné po náročném pracovním dni, nebo spánek může být narušen příliš brzkým probuzením.
  • Správně nastavený denní harmonogram činností člověku napomáhá včas dokončit každodenní práci, zahrnout vhodné individuální aktivity ve volném čase a před spaním praktikovat již jen uvolněné relaxace.
  • Namáhavému cvičení a pití alkoholu se raději vyhnout v pozdních večerních hodinách, protože může dojít ke zpoždění či snížení procesu obnovy.