PS impulsy pro duši
V jakémkoliv okamžiku svého žití, při jednom nádechu se máš možnost spojit se sebou, povzbudit otázkou, léčivými slovy pro duši.
Co by mi v teď udělalo radost?
Co by v teď udělala láska?
Co si žádá mé tělo k mojí pozornosti, která má vnitřní energie strádá...?
Co mám svým světlem v těle prozářit, uzdravit?
Co vidíš, co cítíš, jak miluješ?
S radostí skáču do proudu života.
S jemností a lehkostí vyrovnávám v těle co je právě třeba.
Něžná láska pohladí na duši.
Klid a mír je má posvátná komnata bytí.
Sluneční paprsky proudí ke všem buňkám mého těla.
Úsměv je šťastné dítě okamžiku.
Zářící oči hoří touhou věčného ohně.
Si čistý květ života.
Si milován a ctěný pro odvahu svého duchovního procitání.
Objevuj a žij své dobro+družství.
Vina je výtvor lidských skutků, však tělo je poupě ráje, nevinností protkané, posvátné.
Touha po živosti života je motor k tvé síle zvyšování vibrací skutečnosti.
Milovat duši v těle otvírá svobodu pro kroky na Zemi.
Duše motýlů je důvěrně spojená s duší lidských bytostí, při pohledu na ně oči září, je to síla okamžiku, spojení věčnosti. Pokaždé tě motýl pohladí na duši, když si to dovolíš, stane se, že přilétne i blíž, sedne ti, kde právě se mu zalíbí. Spojení motýlí je nádherné pozorovat i v přírodě. A vy budete kráčet klidní a vyrovnání, ve svém srdci oheň plápolající, budete si procházku užívat s lehkostí motýla, co někdy tu a tam přilétne vás pozdravit, či cestu ukázat kudy dál jít.
Motýlí
Květy v očích tmy
Září barvami
Přichází tě potěšit
V rovnováze Dar všemocný
Projít bránou nových zítřků
Co mění sílu okamžiku
V dech života plný díků
Něco nového se rodí
Tma něžnosti se prosmýká
A světlo jinou září má
Co oko tvé nikdy nespatřilo
Duše ví
Tančila už s motýly
S lehkostí a radostí
Svůj tanec požehnání věčnosti
Hana Fabijenna