Spojitost těchto slov energeticky vyživují pole v přítomnosti daného okamžiku životní situace. Slova pronesená nahlas nebo potichu jsou součástí živosti dobra a toku proměny.

Vyslovený záměr uvolní prostor pro jednání jednotlivce, pročistí pole v jeho nejbližším okolí. Pomáhá vyrovnávat a harmonizovat všechny základní roviny těla, fyzické, mentální, emocionální a duchovní.

Připravuje živnou půdu pro nalézání způsobu praktikování energie vděčnosti, odpuštění a projevu lidské lásky. Za co jsem vděčný, komu mohu už odpustit, jak miluji, mnoho vrstev má a u každého se spustí právě tolik, na kolik je jeho duše připravená.

Vnímej sílu těchto tří slov, jako spojenectví záměru s modlitbou a věř, že tvoji duši pozvedá v lehkosti bytí v těle.

Samotné projevy díků jsou nám všem velmi blízké, v dualitě poměrně často používané, s různými energickými výkyvy, někdy i v rovině posměchu. Navykli jsme si i na odpovědi, prosím, rádo se stalo, není zač aj. Je vše v pořádku v té míře laskavosti bez očekávání odpovědi, poděkování od druhého za něco, co jsme udělali. Ano poděkování jistě velmi potěší, nicméně by ses neměl trápit či vztekat, že ti někdo nepoděkoval. Kolem díků jsme si vytvořili mnoho uliček a z těch je dobré vyjít, nechť poděkování v nový šat se halí.

Jinou formou děkování je v hloubi nitra projevená vděčnost. Za vše, co tě obohacuje, přináší ti pohlazení na duši, co ti hřeje u srdce, když jsi v přírodě... Může to být vděčnost i za to, čím si jako lidská bytost právě procházíš. Přibližuješ se více sobě a své duši. Být sám sobě nablízku ve chvílích možné nepohody, slabosti, strachu i bolesti ti umožní se uvolnit, oprostit od vnějších vlivů. Je to jistá forma odpuštění, kterou projevuješ sám sobě svým vědomím, které láskou je. Pohled milujícím vědomím na vše, co ti v dobrém přijímání života brání, je osvobozující. Ty sám toto spojení můžeš pěstovat, s trpělivostí a vděčností, že zde můžeš pro sebe něco prospěšného udělat, že tu můžeš v těchto povznášejících chvílích Matky Země být.

Naplň své poháry duchovního kola příjemnou hudbou, povzbuzujícími slovy vděčnosti, které vyvěrají z tvé pravé podstaty, tvého božství. Dáváš tím signál duchu, že ač ti právě není do zpěvu, se cítíš.

Věz, že za každým strachem je láska, která ho nechá rozplynout, za každou temnou chvílí je světlo, které vše léčí a uzdravuje. Světlo zářící ve tmě vše vyrovnává v soulad, v tvé přijetí vděčnosti za život ve všech svých výškách i propadech, neb vše si hledá cestu k vyšší vibraci. Sladit se se Zemí, Sol´A´Vana, která vibračně stoupá vzhůru a nic ji v dalším vývoji již nezastaví…

S vděčností se přibližuješ božskému zdroji, svému božství uvnitř sebe. V celém vesmíru je vděčnost přítomná, nese se ve svých tónech a slova k jejímu vyjádření An´Anasha mají milující vlákna proudící z každého jednotlivého písmene.