Láska na Zemi

A radoval se celý les a já s ním, stále mi na kraji skal zabrnkají kolena, však ticho ptačího zpěvu to pochvíli mění v protokol souznění, lásky spojení co tajemství poodkrývá, ukazuje v záblescích zase o trochu déle, co nádherného se chystá, Světelní obři skal se probouzejí, mocná síla ku pomoci i naplnění pradávných svazků, prolnutí říší planety. V jednom okamžiku na mnoha místech, které znám v tomto životě, v půli cesty se objevoval jiný svět, průzračný, jemný..

Roklení mezi skalami, kde lidská noha příliš nevstoupí, sání planety Země, kde vše bez rozumu probíhá, to stopy lásky dál zůstávají ku pomoci nám všem.♥

S důvěrou a úctou v kouzelných místech přírody brouzdám za jakéhokoliv počasí. Ševelení listů v korunách stromů, lehký vánek či drobná znamínka na zemi od průvodců daného místa jsou pro mě obohacující radostí, to když je nacházím a vyrážím tím směrem, někdy přijde i pocit závratě, chuť zastavit se poblíž skály, co si mě mocnou a přitom něžnou silou přivolala k sobě. Roklení směrem nahoru ke skalám nebo dolů je místy adrenalinové, vždy však s intuitivní podporou mého nitra.♥

Pěstování láskyplného spojení se Zemí.

Přírodní duchové už vědí, že někdy ráda fotím i natáčím kouzelná místa přírody, ano, ptám se, zda mohu, atak nechť vám krátká, amatérská videa přinesou chvíle zastavení a rozjímání, k potěšení srdce i duše, která je tak niterně spojená s energií přírody.

♥Uvědomění si daru živé energie přírody, je pro nás všechny požehnáním jít své kroky životem v pocitu bezpečí.♥

Místem magického lesa protéká malý potůček, který není příliš dlouhý, však jeho zpívání, tóny vody se rozléhají daleko, daleko až tam, kam si přeješ je nechat znít, ve svém srdci při vzpomínce se naladit na posvátné místo přírody. Voda zde jemně plyne v tekoucí lásku♥, rozlévá se ze svého korýtka do okolí, ke stromům, co místy vpíjejí jí do svých kořenů, aby pak v korunách její tón mohl stoupat výš...Větve stromů, co byly si blíž, se spojují v nádherné srdce, ó, ještě více místu lahodí pro plynoucí lásku, milující projev naší Matky Země, Sol´A´Vana.♥

Srdce plesá nad barvou lesa.
Svět pařízků své kouzlo má, na některých místech v lese vábí ke spočinutí v tichu, k vnímání našeho společného dýchání pro život. Kolem pařízků vnitřní život lesa dále pokračuje ve své živosti, je radost pozorovat zdobené pařízky, bytečky živočichů, ta lehká energie neutuchající lásky a pokory k dechu života prostupuje k nám všem…
Stromy, lesy, rozmanitost rostlin, to vše je součástí dechového energetického systému naší Matky Země. Je pro ni zásadní pro život, podobně, jako je dech, přísun kyslíku každé naší buňce v těle. Za každý pokácený strom sázejme nové stromy, učme se vnímat naše společné dýchání pro život. Ať se děje, co se děje, život ve své kráse sílit bude, místa zbrázděná koly lesních strojů už zaplňují drobné stonky rašící trávy, síla komunikativní sítě kořenů stromů dává mnohde podporu i novým výhonkům přímo na kmínku padlého stromu…
Nač myslí ten, kdo stromy v lese kácí, kdo do pařízků odpad hází?. Co cítíš v lese právě Ty, dítě Matky Země?